Intermezzo 2:

– Cesta s majákem: Kdo si myslí, že řídit maják je lehké, tak se velice plete. Už jen rozjet maják byla fuška, ale co horšího, i obyčejné základní ovládání je problém, jedem pomalu, jakmile vyjde slunce, maják se zastaví a je unášen jen proudem. Ještě že proud vede kolem pobřeží, takže nás to neodnáší na moře a ani na pobřeží. Ztroskotaný maják, to by bylo teda terno. Ale jinak je to takové klidné, žádné pachtění s plachtama, ani to nehoupá a do strážního koše se každý dostane bez problémů, navíc nám nic nenavlhne, protože uvnitř je krásně sucho. Prostě jako by jste bydleli v majáku na pobřeží. Jen tenhle vás navíc doveze, kam si zamanete, ale asi jen po vodě. A tak se začali střídat dny a noci, v noci jsme kus popojeli, ve dne se odpočívalo a pracovalo. Korgoth krmil svého dinosaura, Erdy se činil v provizorní kovárně, Gnom zkoumal knihy a Baltan udílel rozkazy jak správný vůdce hordy. U jedné stěny jsme udělali i stáje z toho, co se našlo v podpalubí. To by jste nevěřili, jak když má trpaslík čas, tak dovede vyrobit podle plánku i balistu. Nu třeba se bude hodit na ty piráty, co nás právě přepadli. Piráti? Pirátiiii!! Myslili si, že z nás bude lehká kořist, zmýlili se, zjistili to záhy, když na jejich loď jsme začali střílet a na ty co se vylodili, no řekněme, že Erdy i Korgoth umí dobře seskakovat z hradeb a běh k nepříteli zvládají taky bravurně. Nakonec z pirátů zbylo jen žrádlo pro dinosaura a k tomu plno materiálu na úpravu stájí, aby už nebyly provizorní.

– Otrokářský ostrov: Když jsme dorazili s majákem k molu, vzbudilo to velký ohlas, večer se blíží velké světlo a ráno u mola je maják. To je snad nejlepší vizitka na taková to místa.

– město mrtvých

– bludiště – odpočinkový týden

– sen o obřím městě a orcích v domovinách

– cesta majákem

◄Kniha 2: Bouřná – Kniha 3: Pláně půlčíků►