The Rains of Castamere

And who are you, the proud lord said,
that I must bow so low?
Only a cat of a different coat,
that’s all the truth I know.
In a coat of gold or a coat of red,
a lion still has claws,
And mine are long and sharp, my lord,
as long and sharp as yours.
And so he spoke, and so he spoke,
that lord of Castamere,
But now the rains weep o’er his hall,
with no one there to hear.
Yes now the rains weep o’er his hall,
and not a soul to hear.

A kdo jsi ty, řekl hrdý lord,
že musím se sklonit tak nízko k zemi?
Jen kočka v jiném kožichu
a to je vše, já dobře to vím.
V kožichu zlatém neb v kožichu rudém
každý lev má drápy své,
A mé jsou dlouhé a ostré, můj pane
tak dlouhé a ostré jako tvé
A tak mluvil, a děl
lord z hradu Kastamer.
Ale nyní deště smáčí jeho síň,
a nikdo už ho neslyší
Ano, teď deště smáčí jeho síň
a ani duše už ho neslyší.